Není možné, abyste po návštěvě (i jednodenní) hlavního města České republiky Prahy, nenavštívili jednu z jeho dominant a nejtajuplnějších budov ve městě. Staroměstský Orloj je prostě originál. Věděli to stavitelé na začátku 15. století a ví se to i dnes. Každý návštěvník, který tak navštíví Prahu, si určitě nenechá ujít odbití celé, které na diváky vyloudí němé divadlo.

Pražský Orloj jako takový je názvem pro mechanické hodiny s nesmírně obtížným mechanismem, který nejen že ukazuje čas, ale taktéž polohu některých nebeských těles na obloze. Není divu, že o ten Staroměstský se restaurátoři pravidelně starají, a že i tento má svého orlojníka. Jak tomu také musí být. Ten současný se jmenuje Petr Skála a pražský Orloj osobně chodí kontrolovat každý pátek s tím, že doma má bezpočet videokamer, které na pražský Orloj dohlíží i zevnitř.

Co ale samotný Staroměstský Orloj obsahuje? Astronomický ciferník je první věc, které si návštěvník všimne. Na něm lze zjistit různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce, ale i Měsíce. Z kalendářní desky, která je pod ciferníkem, můžete odečíst aktuální den, měsíc a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře. Nad ciferníkem pak vyčnívají dvě okna, ve kterých se pohybují apoštolové, důležitá součást pražského Orloje. Orloj dále doplňují sochy po krajích, busta anděla mezi okny apoštolů, ozvučený kohout v horní části nad okny, ale také kostra, která se svým zvonečkem zahájí samotný proces. A jak takové odbíjení celé vypadá?

Jakmile nastane na ciferníku celá hodina, proces zahájí kostra stojící na pravé straně Staroměstkého orloje, která symbolizuje smrt. Jednou rukou zatáhne za šňůru od zvonečku, druhou otáčí přesýpací hodiny. Náhle se otevřou dvě okna nad ciferníkem a objeví se postavy dvanácti apoštolů. Zakráká havran a hodiny odbijí, co mají.

Přesně za tímto do Prahy cestují turisté z celého světa. Vědí proč, nikde jinde se totiž s takovým němým divadlem nesetkají. Praha je místem originálů a právě Pražský orloj je jedním z nich. Originálem, který ve světě nemá obdoby.