Již není moc času na to, abychom si naplánovali výlet do míst, které pomalu, ale jistě mizí téměř před našima očima. Pojďme se společně podívat na místa, u kterých reálně hrozí, že zmizí z povrchu zemského.

Maledivy

Světově nejmenší národ bude zároveň prvním národem, který pohltí Indický oceán. Maledivy seskupují na 1190 ostrovů a ročně jej navštíví na 600 000 turistů. Ovšem stoupající hladiny oceánů a globální oteplování jsou hlavními důvody, proč se vědci domnívají, že do 100 let, by Maledivy mohli skončit pod hladinou moře. Za posledních 100 let stoupla hladina oceánů o 7 palců, na což reagoval prezident Malediv koupí pozemků pro své obyvatele v zemích jako je Srí Lanka, Austrálie či Indie.

Alpy

Alpy byli formovány po miliony let v osmi různých zemích Evropy. Málokdo ovšem ví, že od roku 1980 ztratily Alpy 20% své velikosti a je pravděpodobné, že velikost bude nadále ubývat. Příčina? Globální oteplování. V současné době činí oteplení o 0,72 stupňů celsia každých 10 let, což se na první pohled nezdá tak hodně, pravda je ovšem zcela opačná. Tání ledovců o tom ví své.

Bangladéš

Pokud by hladina moře stoupla v Bangladéši o 1 metr, hned 50% země by bylo zcela zaplaveno. Paradoxem je, že právě v Bangladéši je pozorován nejrychlejší vzestup mořské hladiny.

Velký bariérový útes v Austrálii

Je jedním ze sedmi přírodních divů světa a největším korálovým útesem na světě. Mluvíme o Velkém bariérovém útesu viditelném až z vesmíru. Bohužel předpovědi hovoří, že do roku 2030 bude zničeno až 60% současných korálových útesů. Důvod? Zvyšující se teplota moří. Korálové útesy získávají svoji pestrou barvu z malých řas, ale když teploty stoupnou, tento systém nefunguje jak má a korály jsou vybledlé.

Benátky, Itálie

Plovoucí město, město kanálů a mostů. Pro mě osobně jedno z nejkrásnějších měst, které jsem v dosavadním životě navštívil. A jsem za to rád, protože Benátky čelí nevyhnutelné zkáze. Hladina moře tu roste o 4-6 mm každý rok. Za posledních 100 let Benátky klesli o neuvěřitelných 9 cm pod vodní hladinu. Každý rok sem přijíždí miliony turistů, aby si prohlédli Benátky – potápějící se město u kterého se očekává, že bude obyvatelné ještě maximálně 70 let.

Mrtvé moře

Mrtvé moře je 8,6 krát slanější než mořská voda. To ale také způsobuje rychlejší vypařování. Nepřidává tomu ani použití vody k zavlažování pro průmyslové hnojení v oblasti Mrtvého moře. Za posledních 40 let ztratilo Mrtvé moře třetinu své hmotnosti a ročně Mrtvé moře ustupuje o neuvěřitelných 13 palců. Ústop vody je také velmi nebezpečný pro místní obyvatele, kteří musí řešit závaly ve vesnicích kvůli destabilizaci zemi. Životnost Mrtvého moře se odhaduje na 50 let.

Madagaskar

Madagaskar je největším světových ostrovem, který má ale jednu nevýhodu. Nachází se tu zásoby dřeva. Právě těžba, pálení lesů a pytláctví hojně ohrožuje to, na co se sem jezdí dívat turisté z celého světa. Zasáhnuto bylo již 94% půdy. Vzhledem k tomu, že 80% flóry a fauny se vyskytuje pouze na tomto ostrově a nikde jinde na světě, blíží se naprostému vyhynutí. Z původních 120 000 mil lesa zůstalo už jen 20 000 mil a pokud bude nadále pokračovat těžba a pálení jako doteď, očekává se, že za 35 let, bude ostrov téměř zničen.

Konžské pánve

Ani Kongo se nevyhnulo těžbě dřeva, která doslova devastuje krásy této Africké země. Kongo má druhý největší prales na světě s více než 10 miliony akry lesa. No těžba dřeva, zemědělství a partyzánské války jsou více než problémem pro ekosystém – rostliny, zvířata, lidi a dokonce i svět. Existuje asi 10 000 rostlin podél řeky Kongo a přibližně třetina z nich se vyskytuje pouze v této oblasti. Tato oblast je také domovem 75 milionů lidí, jejichž živobytí a prostředí je ohroženo těžbou dřeva. A koneckonců deštné pralesy produkují 40% světového kyslíku, takže těžbou dřeva nám pomalu ale jistě ubývá to nejcennější co máme a díky čemuž žijeme – kyslík. Do roku 2040 se očekává, že by mohlo být zničeno až 66% lesů v Konžské pánvi, což bude mít devastující účinky na rostliny i živočichy žijící v této oblasti.