Toulky po Islandu II.

iceland-president-house

Island je zvláštní země. To jste si mohli všimnout již v prvním díle našich toulek po Islandu. Dnes si povíme něco o ekonomickém zázemí ostrova, přiblížíme si historii, kterou má Island v jistých ohledech podobnou jako my, co se týče nezávislosti a nakonec Vám povíme o příjmeních, které jsou na Islandu všelijaké, ale určitě ne normální.

Nedávno jsem na internetu četl zajímavou informaci, že Island nechce splatit dluhy, které si jejich soukromé banky ve světě vytvořily. Není se čemu divit. Island i přesto všecko, že ho ekonomická krize z evropských zemí zasáhla nejvíce, se chce nějak bránit. Musí se bránit. Vždyť jeho hrubý domácí produkt je jeden z největších na světě. Islanďan tedy před hospodářskou krizí býval veskrze nejbohatší člověk na světě. Když byl v jednom roce v módě kabriolet, všichni obyvatelé si pořídili kabriolet. Když v nadcházejícím přišlo na trh SUVčko, každý Islanďan si okamžitě půjčil peníze a šel si koupit to nejlepší SUVčko na trhu. To samé s oblečením. Klasický Islanďan musí nakupovat, především oblečení, které se stalo součástí islandského života. Tedy co se týče toho městského. Jenže uvažte, kde se to bohatství vzalo? Co má Island tak drahého, že má právo mít tak vysoké HDP? Trošku otázka na zamyšlenou, což? Krom toho, jen tak ukázkově dodám, kolik byste řekli, že před třemi roky stál na Islandu v průměru chleba? V přepočtu na české kolem 150ti korun.

Teď trošičku něco z historie. Vrátíme se do roku 1918. V tom roce totiž, stejně jako my, se Island odtrhl od svého nadřízeného vlastníka, Dánska, a začal samostatně myslet a vyvíjet se. Tím pádem se 1. prosince roku 1918 stalo Island republikou. Jediné co obyvatele znepříjemnilo oslavy, byla během té doby tak krutá zima, že takovou země dlouho nepamatuje. Kdyby jste chtěli vědět více, tak současný Islandský prezident se jmenuje Ólafur Ragnar Grímsson a je současně pátým prezidentem. Jeho rezidence se nachází uprostřed ničeho. Maličká budova, trošičku připomínající bílý dům se nachází uprostřed plání a vede k ní jedna svébytná asfaltka (viz obrázek)

Mimochodem všimli jste si, že na Islandu jména končí buď na –son nebo –dottir? Představte si, že se jmenujete, dejme tomu, Orri Birgisson. To vlastně v překladu znamená: Orri, syn Birga. Takže až se Vám narodí syn, a pojmenujete ho Bjorn, bude se jmenovat Bjorn Orrison, tedy Bjorn, syn Orriho. Stejné je to pak u dcer. Jméno je vždy předáváno po mužích. Zvláštní? Možná. Představte si, když hledáte někoho v telefonním seznamu, které jsou řazeny podle křestních jmen… Každopádně díky tomu má Island jako jediný sečtený naprosto všechny obyvatelé a ke všem sestavený strom života a jeho rodiny, takže se v žádném případě nikdy nikdo neztratí a všichni budou znát svojí minulost.

Island je zvláštní země. To jste si mohli všimnout již v prvním díle našich toulek po Islandu. Dnes si povíme něco o ekonomickém zázemí ostrova, přiblížíme si historii, kterou má Island v jistých ohledech podobnou jako my, co se týče nezávislosti a nakonec Vám povíme o příjmeních, které jsou na Islandu všelijaké, ale určitě ne normální.  Nedávno jsem na internetu četl zajímavou informaci, že Island nechce splatit dluhy, které si jejich soukromé banky ve světě vytvořily. Není se čemu divit. Island i přesto všecko, že ho ekonomická krize z evropských zemí zasáhla nejvíce, se chce nějak bránit. Musí se bránit. Vždyť jeho hrubý domácí produkt je  jeden z největších na světě. Islanďan tedy před hospodářskou krizí býval veskrze nejbohatší člověk na světě. Když byl v jednom roce v módě kabriolet, všichni obyvatelé si pořídili kabriolet. Když v nadcházejícím přišlo na trh SUVčko, každý Islanďan si okamžitě půjčil peníze a šel si koupit to nejlepší SUVčko na trhu. To samé s oblečením. Klasický Islanďan musí nakupovat, především oblečení, které se stalo součástí islandského života. Tedy co se týče toho městského. Jenže uvažte, kde se to bohatství vzalo? Co má Island tak drahého, že má právo mít tak vysoké HDP? Trošku otázka na zamyšlenou, což? Krom toho, jen tak ukázkově dodám, kolik byste řekli, že před třemi roky stál na Islandu v průměru chleba? V přepočtu na české kolem 150ti korun.  Teď trošičku něco z historie. Vrátíme se do roku 1918. V tom roce totiž, stejně jako my, se Island odtrhl od svého nadřízeného vlastníka, Dánska, a začal samostatně myslet a vyvíjet se. Tím pádem se 1. prosince roku 1918 stalo Island republikou. Jediné co obyvatele znepříjemnilo oslavy, byla během té doby tak krutá zima, že takovou země dlouho nepamatuje. Kdyby jste chtěli vědět více, tak současný Islandský prezident se jmenuje Ólafur Ragnar Grímsson a je současně pátým prezidentem. Jeho rezidence se nachází uprostřed ničeho. Maličká budova, trošičku připomínající bílý dům se nachází uprostřed plání a vede k ní jedna svébytná asfaltka.   Mimochodem všimli jste si, že na Islandu jména končí buď na –son nebo –dottir? Představte si, že se jmenujete, dejme tomu, Orri Birgisson. To vlastně v překladu znamená: Orri, syn Birga. Takže až se Vám narodí syn, a pojmenujete ho Bjorn, bude se jmenovat Bjorn Orrison, tedy Bjorn, syn Orriho. Stejné je to pak u dcer. Jméno je vždy předáváno po mužích. Zvláštní? Možná. Představte si, když hledáte někoho v telefonním seznamu, které jsou řazeny podle křestních jmen… Každopádně díky tomu má Island jako jediný sečtený naprosto všechny obyvatelé a ke všem sestavený strom života a jeho rodiny, takže se v žádném případě nikdy nikdo neztratí a všichni budou znát svojí minulost.

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Zanechte odpověď

Z důvodu spamu vyřešte tuto rovnici: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.